Puntičkářská bordelářka

Život je jeden velkej paradox. Řekla bych, že tohle se dá pochopit přibližně ve třech letech věku. Už je jen na nás, jak s tím naložíme. Ten nejlegračnější fakt na tom je ten, že ty největší paradoxy nosíme sami ve své hlavě. Obzvlášť my ženy, že ano.

Viděli jste ten díl Přátel, když Monica, neurotická puntičkářka, v malé komůrce skrývala neskutečný bordel? Přesně to je můj případ.

Neřekla bych o sobě, že jsem pořádkumilovná. Na druhou stranu nejsem ani rozevlátý bohém.

Kdybyste nahlédli do mé školní tašky, tak tam najdete dokonale uspořádanou složku se zápiskami roztříděnými podle důležitosti, data a snad i tloušťky propisky. Všechna skripta mám pečlivě obalené, bez oslích rohů, i když už dávno nejsem na základce. V pouzdře na psací potřeby najdete pečlivě rozesvazkované (existuje takové slovo?) propisky, tužky a zvýrazňovače. Kdybyste nahlédli do mé široké sbírky kosmetických přípravků, najdete také pečlivě vyčištěné a roztříděné stíny, tužky, štětce... A tak dále.

Pak se najdou i určité situace, kdy mě rozčílí ujedený zákusek z talíře, protože se tím "narušuje kompozice". V obývacím pokoji, kuchyni, nebo v blbé skříňce v posilovně si věci ráda poskládám a uspořádám.

Ovšem, kdybyste otevřeli dveře mé ložnice a nahlédli do ní, najdete pečlivě udržovaný chaos. Neříkám, že si v tom chaosu své ložnice libuji. Není to špína, ani velký nepořádek, je to prostě chaos. Když ráno půl hodiny hledám třeba deodorant, mezitím najdu svoji písemku ze třetí třídy z češtiny, šlápnu na zarážku od náušnice, kterých za týden poztrácím tisíce, přečtu si očkovací průkaz mýho psího mazlíčka a nakonec zjistím, že deodorant mám v koupelně, protože je to přece logičtější, tak si někdy říkám, zda v mé hlavě neřádí opilý maniak a nepřehazuje myšlenky pro své potěšení.

Představte si, že jdete na večírek, odpoledne cestou z práce/školy už máte vymyšlené, co si oblečete, protože jste se ujistily, že Vaše kamarádka si nevezme to tričko, které je nápadně podobné tomu, které jste si koupily už začátkem léta. Když se po dlouhém procesu sprchy, holení nohou, peeelingu, sušení, krému a fénování, navlečete do svého dlouho plánovaného outfitu, zjistíte, že Vám ty kalhoty dělají velká lýtka a díky tomu sáčku vypadáte jako hráč rugby. Takže si převléknete kalhoty a sáčko, za sukni a svetr. Potom zjistíte, že je venku na sukni zima a teplé punčochy se víc hodí k šatům, takže zahodíte i tričko. Navléknete se do šatů, které Vám zase připadají moc slavnostní a nepraktické. A tak pořád dokola, až na Vaší posteli vzniká halda oblečení, kabelek a doplňků, které ještě před mikrosekundou bylo čisté, vyžehlené a uložené v šatníku. Známou časovou smyčkou nakonec odcházíte oblečené v prvotním oblečení.
Ruku na srdce. Která z Vás tu haldu oblečení z postele uklízí ještě než odejde na mejdan? Nebo když se z mejdanu vrátíte? Nebo ráno, s bolestmi hlavy a tisíci malých trpaslíku zavrtávajících se do mozku?

Každá taková halda mě poté přesvědčuje, že si prostě obleču předem promyšlené oblečení. Nebo aspoň odzkoušené kousky poskládám a vrátím na místo. Ovšem dle mých zkušeností už mi pomůže jedině oddělená šatna, uprostřed níž nebude strašit nějaká zbytečná věc jako je postel :). A taky si začnu štítkovat kam co dávat. (Právě teď je čas se škodolibě uchechtnout.)

Co Vy a Váš pořádek? Jste puntičkářky nebo rozevláté bordelářky?

Užijte si pátek. A zkuste nerozhazovat oblečení po celém bytě, až se půjdete bavit! :)

Mějte se,
Vaše Pavézka

Hellou,

Nechte mě hádat! Najeli jste na tuto stránku neskutečnou náhodou a očekáváte záplavy kosmetiky, upravených fotek či značkového oblečení.
Když se řekne slovo "bloggerka", většina z nás si představí krásnou slečnu s dlouhými pěstěnými vlasy, kabelkou Michaela Korse, oblečenou v oversized svetru.
Ovšem tenhle typ blogu to na 100% není. Nijak jimi nepohrdám, ani si z nich nesedám na zadek.
Tento blog byl založen z náhlého popudu podělit se o své úvahy, trable a legrační historky.
Nepředpokládám, že si prostřednictvím této stránky splním své sny a budu mít za den tisíce kliknutí.
Beru to jako zábavu a terapii.
Budu ráda, když Vy- náhodné milé čtenářky oddalující své povinnosti předčítáním všech možných článků či sledováním nejrůznějších videí, to budete brát podobně. A třeba se v některých mých úvahách i najdete, zasmějete, zamyslíte nebo se prostě škodolibě uchechtnete.
I to mě jistojistě potěší.


Mějte hezký den,

Vaše Pavézka